|
|
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.
|
|
|
Porovnání interakcí ekvolu a desmethylangolensinu se železem a mědí
Němcová, Hana ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Matysová, Ludmila (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Hana Němcová Konzultant: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Porovnání interakcí ekvolu a desmethylangolensinu se železem a mědí Železo a měď jsou esenciální stopové prvky, které jsou důležité pro náš organismus. Oba prvky mají významný vliv na správnou funkci orgánů a jsou součástí mnoha enzymů. Jsou schopny přijímat nebo odevzdávat elektrony - přeměna mezi oxidovanou (Fe3+, Cu2+) a redukovanou (Fe2+, Cu+) formou. Při nadbytku se hromadí v buňkách a zprostředkovávají tvorbu volných radikálů, které ničí buněčné struktury. Tento nadbytek kovů se léčí pomocí chelátorů, které usnadňují jejich vyloučení z organismu. Isoflavonoidy jsou polyfenolické látky, které mohou mít antioxidační účinek a podílet se na vychytávání volných radikálů. Zároveň mohou mít i negativní prooxidační efekt, protože jsou schopny redukovat ionty kovů. V této studii byly testovány interakce (chelatace a redukce) mezi metabolity isoflavonoidů (ekvol a desmethylangolensin) a ionty železa a mědi. Obě látky jen slabě chelatovaly ionty kovů, ale jsou schopné výrazně redukovat měďnaté ionty. KLÍČOVÁ SLOVA: Železo, Měď, Metabolity isoflavonoidů, Chelatace, Redukce
|
|
|
Koncentrace vybraných fytoestrogenů v krmné dávce dojeného skotu a jejich distribuce do krve a mléka
Bařinová, Michaela
Diplomová práce na téma Koncentrace vybraných fytoestrogenů v krmné dávce dojeného skotu a jejich distribuce do krve a mléka se zabývá prostupem fytoestrogenů z reálně zkrmovaných TMR v jihomoravských konvenčních chovech dojeného skotu do krevní plazmy zvířat a dále do mléka, jakožto produktu určenému k lidské konzumaci. Literární přehled je věnován výskytu fytoestrogenů v píci a krmivech, jejich metabolismu a účinkům na zvířata i člověka. Experimentální část práce se věnuje identifikaci a kvantifikaci vybraných fytoestrogenů v krmivech a jejich prostupu do krevní plazmy a do mléka. Stanovení fytoestrogenů bylo provedeno pomocí HPLC - MS analýzy.
|
|
|
Fytoestrogeny v potravinářství
Došková, Markéta
Fytoestrogeny jsou biologicky aktivní látky, které jsou přirozeně obsaženy v rostlinných materiálech. Tvoří je skupina převážně polyfenolických látek, které se vyznačují strukturní podobností s ženským hormonem 17-beta-estradiolem. Rostliny fytoestrogeny produkují jako své sekundární metabolity, především v důsledku reakce na různé stresové faktory. Látky s estrogenním účinkem obsažené v potravinách přinášejí na jedné straně velmi pozitivní vliv na naše zdraví. Naproti tomu některé estrogenní látky v závislosti na koncentraci a komplexním stavu konzumenta zdraví škodí, stejně tak jako mykoestrogeny, xenoestrogeny a antiestrogeny. I z tohoto důvodu je nezbytné umět je detekovat a kvantifikovat ve vzorku potravy. Hlavním problémem, s kterým se setkáváme při studiu jejich efektu, je velké množství dalších rozmanitých látek v biologickém materiálu, a tak i vzhledem k jejich složité struktuře bylo třeba stanovit spolehlivou metodu, která byla použita také v rámci praktické části této práce. Jedná se o metodu UPLC-MS/MS, tedy kombinaci vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostního spektrometru, kterému předchází náročnější příprava vzorku včetně přečištění přes SPE kolonky ("solid phase extraction"), čili extrakce pevným sorbentem.
|
|
|
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.
|
host ::
RSS.